Cesty katecheze - časopis pro katechetiku a náboženskou pedagogiku

Hlavní menu:

06 Bůh je blízko nás

Autor: Marino Gobbin - Překlad: Eva Liškutínová - Číslo: / ()

6. neděle v mezidobí „B“: Bůh je blízko nás

Číst ● K Ježíšovi přišel jeden malomocný a na kolenou ho prosil: „Chceš-li, můžeš mě očistit.“ Ježíš měl s ním soucit. Vztáhl ruku, dotkl se ho … Ježíš ho hned poslal pryč a přísně mu nařídil: „Ne abys někomu o tom říkal! Ale jdi, ukaž se knězi a přines oběť za své očištění, jak nařídil Mojžíš – jim na svědectví.“ On odešel, ale začal to horlivě rozhlašovat a tu událost rozšiřovat, takže Ježíš už nemohl veřejně vejít do města, ale zůstával venku na opuštěných místech (Mk 1,40-45).

Znamení ● zvoneček a obvazy poházené po zemi; pro aktivitu ještě chléb

PorozumětMalomocný: je nemocný člověk, který je na pokraji společnosti nebo lépe řečeno úplně mimo společnost. Nemocný malomocenstvím nemůže vstoupit do chrámu, do obydlených měst a musí žít na opuštěných místech. ● na kolenou: tímto postojem vyjadřuje potřebu pomoci od Boha ● Chceš-li, můžeš: nemocný důvěřuje Ježíši, věří v jeho moc. ● Očistit: týká se to i vnitřních nemocí, tzn. očistit hříšníka od hříchu; Židé se domnívali, že malomocenství je trestem za hřích ● Soucit: Bohu záleží na lidech. Ježíš cítí vnitřní utrpení tohoto člověka. ● Ruku: Ježíš vezme na sebe zlo a vyvádí malomocného z opuštěnosti života na pokraji společnosti. Ježíš je tou rukou, kterou vztáhl Bůh vstříc člověku, aby ho zachránil ● Dotkl se ho: jen nemocní se dotýkají Ježíše a on se dotýká jich. Podle tehdejších zákonů bylo zakázané dotýkat se malomocných. ● Přísně: Ježíš je nyní v těžkém postavení před zákony ● Ne abys někomu o tom říkal: uzdravený má zákaz vypravovat o Ježíši, že je Mesiáš, až do chvíle jeho utrpení ● Svědectví: to, že Ježíš ho posílá k náboženským autoritám, není jen proto, aby byl dodržen zákon, ale tímto i obžalovává tyto autority z jejich nedůvěry vůči Ježíši. ● Nemohl vejít: mohlo by se říct, že nyní je Ježíš „obžalován“ ● Opuštěná místa: člověk potřebuje k životu i samotu, kde se může spojit s Otcem, aby si vzal k srdci jeho vůli.

Zamyslet se ● Spolužák, který se ti nelíbí; cizinec, ke kterému jsi nedůvěřivý; učitel, který je příliš přísný; příbuzný, který je ti nesympatický...jistě, nejsou malomocní, ale vyhýbáš se jim zdaleka, snažíš se, abys ses s nimi nesetkal. Někdy ani nemáš důvod se jim vyhýbat nebo se na ně dívat pohrdavě. Děláš to jen proto, že se tak na ně dívají jiní. Ježíš takhle nejedná. On se dotýká malomocného, on mu přede všemi navrací důstojnost. To nám pomáhá pochopit, že máme ke každému člověku přistupovat s úctou a neposuzovat jej, protože pravé motivy jednání zná jen Bůh.

Vyprávět ● Francouzský novinář Raoul Follereau odjel s manželkou na safari do Afriky. Turistický zájezd byl zajímavý. Agentura zajistila návštěvu různých vesniček, aby si manželé mohli prohlédnout nejzajímavější věci. Mezi dvěma vesničkami, když právě projížděli savanou, Raoul spatřil mezi políčky stín. „ Je to zvíře nebo člověk?“ zeptal se řidiče. Ale řidič neodpovídal. Raoul musel hodně naléhat, aby se dozvěděl odpověď, že to byl malomocný člověk a že v tom kraji byla osada malomocných. Bylo to poprvé, co Follereau se setkal naživo s touto nemocí. Přišel do vesnice, aby napsal článek do novin. Pak se mu zdálo nemožné, aby byl lhostejný k tomu, že lidé žijí v tak strašných podmínkách, na pokraji společnosti, odmítaní ode všech. Díky jeho novinám se mnoho Francouzů zapojilo do organizování pomoci malomocným. Ještě dnes se přátelé Raoula Follereau snaží, aby problému malomocných porozumělo mnoho lidí na celém světě a zapojili se do jejich pomoci.

Pohybová aktivita (doporučujeme zařadit před výklad textu) ● Moderátor si připraví asi deset malých lístků papíru. Na jeden z nich napíše „malomocný“, na ostatní „zdravý člověk“. Pozve ke spolupráci deset dětí a nechá je vylosovat lístky. Upozorní děti, aby se řídily jeho pokyny. Při jejich provádění se nesmějí nikoho dotýkat. „Hra“ bude mít dvě fáze: v první fázi se děti volně procházejí po vymezeném prostoru, který představuje město. Pak moderátor zatleská, nebo uhodí na gong, zatroubí apod. a vyhlásí tuto zprávu: „Upozorňuji vás, že se mezi vámi pohybuje malomocný člověk. Ten podle našich zákonů nesmí žít společně s ostatními, ale musí být vykázán za město.“ Děti se vzájemně dotazují, kdo je mezi nimi nemocný. Přitom se nesmějí vzájemně dotýkat. Mohou na sebe jen ukazovat, ptát se a k prokázání svého zdraví mohou použít obdržený lístek. Tak by brzy měly odhalit „malomocného“. Toho vykáží mimo svůj prostor. (Opět nesmí použít dotyku). Až se jim to podaří, procházejí se dál.
Poté jim dá moderátor nový pokyn: „Malomocný má hlad. Na okraji města má připravené jídlo. Až se bude blížit, zazvoní zvonec. Dejte si pozor, abyste se s ním nedostali do kontaktu.“
Až proběhne tato fáze hry, moderátor poděkuje „zdravým“ dětem za spolupráci a pozve si „malomocného“ k rozhovoru. Požádá ho, aby druhým sdělil, jak se v této hře cítil. Moderátor pak může pokračovat v rozhovoru s ostatními dětmi, zda už prožily podobnou situaci, kdy byly vyřazeny ze skupiny jiných dětí. Tím si připraví „půdu“ pro výklad a vyprávění.

Zdroj: Dossier Catechista, febraio 2012, s. 58. Zpracováno redakcí revue Cesty katecheze, únor 2012.

Ke stažení: 06-Buh-je-blizko-nas.jpg, 791 kB


© Redakční systém: Webdesignum 2009 - 2011