Cesty katecheze - časopis pro katechetiku a náboženskou pedagogiku

Hlavní menu:

Slovo biskupa Mons. Jana Baxanta

Autor: Jan Baxant - Číslo: 2010/4 (Slovo biskupa)

Vážení a milí,

katecheze, jak jistě všichni víme, je služba. Předáváme nejčistší nauku, jaké se člověk, služebník církve – katecheta, vůbec může svými schopnostmi dotknout. Nikdy druhým, zvláště dětem, ale nyní možná i častěji dospělým, nepředkládáme své pravdy, názory, myšlenky a náměty, ale bohatství Kristova života. Neznamená to však, že bychom se vlastními silami neměli při katechezích projevit po svém, lidsky. Zůstává naší krásnou povinností vložit do katechetické výuky svůj um a nápaditost, ale důležité je, abychom zůstali především věrnými Kristu a pravdě Jeho evangelia. Co to, kromě jiného, znamená?

Nelze být katechetou, tedy vyslancem církve a mnohdy prvním reprezentantem Krista v očích katechizovaných, a přitom Kristu nevěřit, zásadní skutečnosti křesťanské víry zamlčet, protože jsou sice jasné, ale nepopulární. Katecheta je člověkem věřícím v Krista, aktivním a věrohodným křesťanem a současně svědkem Mistra moudrého a skromného. Svědectví vlastního života katechety, jeho životní styl, laskavost a přátelský duch ve vztazích s druhými lidmi je první, nepominutelnou katechezí.

S čím se nyní, jistě ve složitých podmínkách našeho pastoračního terénu potýkáme? Ostatně, jednoduché podmínky pro zažehnutí a předávání víry v Krista v křesťanských dějinách neexistovaly snad nikdy. Jedním z několika nebezpečí se jeví, nebojme se si to přiznat, jistá prostřednost, nevýraznost, fádnost našeho vlastního vyznání, tedy zřetelného přihlášení se ke Kristu slovem i životem. Samozřejmě že se nikdy nesmíme přidržovat způsobů propagandy, to by Kristově věci velice ublížilo. Postrádá se zápal, nadšení, výdrž a opravdovost. To nese a oslovuje druhé. Vzpomeňme si na naše učitele a vychovatele ve víře. Vděčně na ně pamatujeme, protože to byli právě oni, kterým se podařilo v nás probudit zájem o následování Krista. Bez jejich žhavé křesťanské opravdovosti bychom možná o Kristu něco věděli, ale pro Něj bychom asi nežili.

Dovoluji si připojit druhé upozornění týkající se metody katechetické služby. Domnívám se, že je nyní relativní dostatek potřebné katechetické literatury a praktických příruček pro jednotlivá setkání s katechizovanými, dětmi i dospělými. Metoda při výuce je nutná. Katechetické setkání má být vždy zajímavé. Chaos – v důsledku nedostatku účinné metody, či event. naší nepřipravenosti – se dostavuje většinou velmi rychle. Drahocenný čas je pak ztracený a další příležitost se nemusí opakovat. Metodicky, drazí katecheté, se postupuje tak, že nauka se předává systematicky, důsledně, a přitom hravě a s úsměvem. Předpokládám, že ani vy nebudete souhlasit s tím, že doba jednotlivých katechetických setkání se vyplní jen hrou, malováním a legrací. Správná metoda počítá i s tím, ale nejen s tím.

Konečně bych rád vás všechny povzbudil ve službě, ke které jste Kristovou církví povoláni. Vím, že se radujete z vyznamenání, kterého se vám dostalo, když můžete, ne musíte, být zprostředkovateli Ježíšovy krásy a Jeho bohatství. Buďte šťastni, že právě vy smíte ve jménu Božím stát při zrání Božího semínka v duších budoucích následovníků Kristových nebo že už nyní jste posilou a příkladem druhým bratřím a sestrám ve víře. Prosím však i o to, abychom všichni jako učitelé víry zůstali žáky, totiž učedníky Kristovými napořád.

Vás o modlitbu prosící biskup Jan Baxant

Ke stažení: Slovo biskupa Mons. Jana Baxanta, 102 kB


© Redakční systém: Webdesignum 2009 - 2011