Cesty katecheze - časopis pro katechetiku a náboženskou pedagogiku

Hlavní menu:

A Připravujeme se na slavnost sv. Cyrila a Metoděje

Autor: Redakce a spolupracovníci - Číslo: 2013/1 (Praktická příloha (volná příloha časopisu))

1150. výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu je příležitostí vrátit se a promyslet odkaz obou bratrů, který je nadčasový. V rámci letošních oslav byla a je připravována řada výstav, konferencí, přednášek, seminářů, koncertů, bohoslužeb, vzdělávacích i interaktivních programů pro děti a mládež, jsou vydávány zajímavé publikace, vypsány výtvarné a poznávací projekty pro děti a mnoho dalšího. Přehlednou nabídku těchto aktivit najdete na společné adrese www.velehrad.eu.

Na této dvoustraně uvádíme stručný přehled, jak lze tématiku týkající se osobností světců pojmout v katechezi všech věkových skupin, v náboženské výchově dětí, případně ve vzdělávání dospělých. Za jednotlivými doporučeními jsou uvedeny poznámky související s osobnostmi sv. Cyrila a Metoděje.

1. Příprava katechety


Co a za jakým účelem by mělo být zprostředkováno ve výuce náboženství a v katechezi? Jakým způsobem může odkaz bratří ze Soluně oslovit naše současníky?

Základní orientaci uvádí M. Zimmermannová v článku „Svatí v katechezi a ve výuce náboženství“. Článek nabízí tuto osnovu:

  • Charakteristika příslušné doby a společnosti: časové období, kultura společnosti, její vztah k náboženství, všeobecně uznávané životní hodnoty, vztah ke křesťanství a k církvi.
  • Stav církve v dané době: její organizace, převládající způsob pastorace a chápání víry a typické projevy zbožnosti.
  • Životní příběh a cesta víry světce: sociální původ; způsob, jak se stal křesťanem, došel k opravdovému obrácení a rozpoznal své osobní povolání; čím se vyznačovala jeho křesťanská spiritualita, kdo mu byl vzorem; jakými obtížemi prošel ohledně věrnosti ve víře; jak Bůh naplnil jeho život smyslem a radostí z evangelia.
  • Životní dílo světce pro církev a pro společnost: ověřená fakta, legendy, tradované výklady (nutno rozlišovat!); prezentace života světce ve výuce dějepisu či v souvisejících školních předmětech; literární prameny o jeho životě; světec v umění; historické nejasnosti jeho života a jejich řešení v odborné literatuře (uplatní se u starších). Památky a tradice spojené s osobností světce (kostely, poutní místa, slavnosti, písně...). Připomínky ve společnosti (státní svátky...).
  • Poselství života světce: působení v církvi a ve společnosti z hlediska Božího plánu spásy; osobní život světce z pohledu evangelia a povolání být „Božím obrazem“; čím přesáhl svoji dobu a stal se inspirací pro následující generace.

Prameny ke zpracování jednotlivých bodů poskytují různé publikace a pomůcky, jejichž přípravy se ujalo několik institucí a autorských kolektivů. Informace o nich najdete jednak v rubrice „Informujeme“ a „Recenze“ v hlavní části tohoto časopisu, jednak v následujícím bodě 2, kde představujeme dvě nové obsáhlejší pomůcky dostupné ke stažení nebo prohlížení na internetových stránkách.

PRO KATECHEZI A PROMLUVY doplňujeme předchozí doporučení o podněty, které jsou inspirovány článkem J. Hronka „Životy svatých v katechezi“ (odkaz viz konec příspěvku). Autor vychází ze skutečnosti, že v katechezi bývá Ježíš Kristus představován jako nejvyšší ideál mravnosti, který je třeba následovat. Nebývá řešena otázka, jak to vnímají posluchači – je to pro ně vůbec možné?

J. Hronek odpovídá, že k dosažení tohoto ideálu vede proces výchovy víry, v němž mají životy svatých důležitou úlohu. Ony nabízejí evangelium uváděné do života. Je třeba „krok za krokem ukazovati vznik a růst, zápolení a pozvolné zrání“ světce. Věřící tak poznají, že se „tito křesťanští hrdinové nenarodili již jako svatí, ale po nesmírně vyčerpávajícím boji se všemi lidskými křehkostmi se teprve po dlouhé době stali svatými“. Věřící tak mohou poznat, že křesťanský život je mnohem více než lpění na liteře zákona, ale jde o něco mnohem hlubšího. Není třeba být úzkostný, ale je možné z lásky činit mnohem více, než předepisuje zákon, a tím získat více opravdové radosti ze života.

Je třeba rozlišovat mezi historickými fakty a legendami. K životu některých světců nejsou k dispozici téměř žádné historické prameny, pouze legendy. Ty zpravidla užívají obraznou řeč a teologickou interpretaci v duchu záměru autora, podobně jako je tomu u biblických textů. Také legenda sděluje poselství, k jehož hledání v katechezi je třeba vybírat krátké úseky a učit se pokládat otevřené otázky, které vedou k porozumění jádru sdělení. Účastníci katecheze mají být informováni, které údaje jsou historicky podložené a které pocházejí z legendy.

    K životu sv. Cyrila a Metoděje byly napsány dvě legendy krátce po smrti světců. Autory jsou patrně jejich žáci. Obě legendy publikoval v češtině prof. J. Vašica. Úryvky z těchto textů najdete v Příručce pro školní praxi , představené dále v bodě 2. Celý text obou legend je uveřejněn na internetu: Život sv. Konstantina – Cyril a Život sv. Metoděje.

J. Hronek doporučuje vyhýbat se v katechezi legendám, protože jsou „šablonovitě zpracovány a působí nepřirozeně“. Místo nich doporučuje liturgické modlitby ze svátku světce. „Liturgickou řečí ukazuje nám církev, co pokládá za nejcennější v životě světcově, v čem nám musí býti vzorem, anebo čeho musíme si vyprositi jeho přímluvou na Bohu.“ Autor zdůrazňuje, že „orientujeme-li se podle liturgie, vyvarujeme se nesprávného pochopení a vysvitne nám podstata svatosti světcovy“.

    Z mešních textů o sv. Cyrilovi a Metodějovi: Vstupní antifona pochází z Proglasu; vstupní modlitba ukazuje na radostné přijímání poselství evangelia (které sv. bratři hlásali naším jazykem); liturgická čtení jsou vybrána z proroka Izaiáše: Hospodin mne pomazal, poslal mne zvěstovat radostnou zprávu... (Iz 61,1–3a), dále z Pavlova listu o počínání hlasatele evangelia (2 K 4,1–2.5–7), evangelium o rozeslání 72 učedníků (L 10,1–9). Modlitba nad dary připomíná, že sv. bratři hledali sílu k věrnému plnění Boží vůle v účasti na oběti jeho Syna. Preface chválí bratry za to, že žili pro církev, vyučovali ji slovem a příkladem a pomáhají jí svojí modlitbou. Modlitba po přijímání se obrací na tyto světce s prosbou, abychom byli všichni spojeni v jednotě víry a lásky, abychom v den soudu stáli po Ježíšově pravici.

Jistou problematickou skutečností v životech světců zejména pro děti a pro lidi v počáteční fázi víry jsou zázračné jevy a obzvláště přísná kajícnost některých z nich. Zázraky mohou pomoci poznat, že „mezi nebem a zemí je mnoho věcí, o nichž se nám ani nezdá“. Avšak informace o zázracích je nutné „vyvážit konkrétními příklady kanonizace, na kterých katecheta ukáže, s jakou přesností si církev vede při šetření a konstatování zázraku. Co se týče přísné kajícnosti, měl by se katecheta snažit, aby účastníky katecheze povzbudil ke skutkům kajícnosti, které jsou jim úměrné.“

    Působení obou bratří je naplněno bohatou apoštolskou činností, v níž je zjevná i výrazná pomoc Boží. Skutky kajícnosti vždy souvisí s poznáním bratří, jak lépe sloužit Bohu, k němuž měli oba velmi hluboký vztah. Příkladem může být epizoda s oblíbeným krahujcem, kterého ztratil Konstantin na lovu a po němž dva dny tesknil. To jej přivedlo k úvahám o nejistých radovánkách, které se mohou proměnit v žal, a k rozhodnutí nepromarnit čas, který mu byl dán. Konstantinovo studijní úsilí a modlitby ho vedly k hlubokému poznání Boha, které uplatňoval též v diskusích a jednáních, k nimž byl vyslán, a zejména ve své misijní práci při hlásání Božího slova.

Samostatnou otázkou je výběr osobností ze života církve, jimž by měla být v katechezi věnována pozornost. Přednost by měli mít národní světci, jejichž svátek je zároveň i státním svátkem; dále jsou to osoby nedávné doby, případně i nekanonizované osobnosti, které svým příkladem ukazují, jak je dnes možné žít dle Ježíšova příkladu. Pro děti mají zvláštní význam jejich křestní patroni, nebeští ochránci. Rodiče mohou při oslavě jmenin dítěte vhodnou formou připomenout nebeského patrona dítěte a tím i naše směřování k věčnému životu s Bohem.

    U světců, jejichž svátek je zároveň státním svátkem České republiky, je na místě položit si otázku po významu a poselství jejich života, které je nadčasové. V případě sv. Cyrila a Metoděje je jejich odkazu věnována 4. kap. v Příručce pro školní praxi. Přehledné zpracování odkazu našich národních světců najdete také v materiálu z projektu „Využití křesťanského dědictví ve výuce“ (viz přehled pomůcek).

Pro věřící od přibližně 12 let věku je vhodné zařadit do katecheze příběhy světců-teologů, kteří bádali o pravdách naší víry. Jejich příběh jednak vzbudí zájem o poznávání Boha a jednak nastíní, že naše poznávání Boha je nedokonalé a prochází vývojem. To vede k rozlišování hierarchie pravd o Bohu (neměnná dogmata, kterým se učíme porozumět; a vedle nich skutečnosti např. ze stvoření, u nichž nám Boží záměr pomáhají odkrývat vědci. Příkladem může být uspořádání vesmírných těles a postavení Země mezi nimi). Světci-teology byli např. sv. Augustin (zkoumal tajemství Boží Trojice), sv. Tomáš Akvinský, celá řada jezuitů – přírodovědců a literátů apod.

    Sv. Konstantina představuje legenda o jeho životě také jako vědce, a to hned v několika disciplínách. Viz např. kap. IV, včetně poznámek o Konstantinově a Metodějově vzdělání; v dalších částech jsou doklady o Konstantinových vystoupeních proti obrazoborectví (kap. V), v disputaci se Saracény o jediném božství svaté Trojice (kap. VI) apod.

Mnozí světci museli také zápasit s nějakým svým výrazným sklonem, který působil obtíže jim i jejich okolí. J. Hronek doporučuje, aby katecheta místo moralizování a trestání dětí využil zkušenosti těchto světců: „To, co pak musel prožít, provinilci pomohlo, aby se rozhodl pro svatost. Tento přístup posiluje v provinilém dítěti cit pro čest, který je ušetřen, když se před dětmi ukáže, že se to může přihodit i zbožnému člověku. Za druhé se ukazuje, že i malý přestupek je třeba brát vážně, a za třetí dítě prožije osvobozující a povznášející moment, který mu může být podnětem ke svatosti.“

    V životě Konstantinově můžeme za takový moment považovat jeho žal nad ztrátou krahujce a poznání, které z něj vyvodil (viz kap. III legendy). Jiný příklad zobrazuje freska v jedné z kaplí velehradské baziliky, na které sv. Metoděj odváží tajně z Říma tělo svého zemřelého bratra. Oba bratři spolu úzce spolupracovali, a tak není divu, že se Metoděj nechtěl vzdát alespoň přítomnosti jeho ostatků. Podle legendy mu však bratr dal pokyn, aby ponechal jeho ostatky v Římě.

Velkou výchovnou hodnotu vidí J. Hronek i v krátkých, hluboce obsažných a snadno zapamatovatelných větách, které vyjadřují životní heslo nebo zásadu světců a daly směr jejich životu.

    Jedno takové heslo vyjadřuje odkaz sv. Cyrila a Metoděje nad vchodem kaple na poutním místě Radhošť: „Milujte se, Slované, a sjednoťte se u víře, kterou zde hlásali svatí Cyril a Methoděj.“ Z tohoto hesla také vychází interaktivní program, který je představen níže v bodě 2.

Podle článku „Životy svatých v katechesi“ (časopis Logos, č. 3/1947, s. 163–170) zpracovala a podněty k cyrilometodějské tematice doplnila Marie Zimmermannová


2. Pomůcky (dostupné na internetu)


Během roku 2012 bylo připraveno a publikováno několik nových pomůcek k cyrilometodějské tematice. Některé aktivity jsou zmíněné v časopise v rubrice „Informujeme“ a „Recenze“. V tomto sloupci proto krátce představíme pomůcky, které jsou dostupné na internetových stránkách volně ke stažení nebo prohlížení.

Příručka pro školní praxi, která vznikla za podpory MŠMT a byla zdarma distribuována do všech škol, je volně dostupná ve formátu pdf na internetové adrese: http://www.noviny-robinson.cz/cyril_a_metod.

První část příručky obsahuje osm kapitol, které se zabývají životem a dílem světců, vývojem úcty k nim, odkazem pro dnešek v národním a celoevropském měřítku, Velehradem jako centrem vědy a symbolem svobody; dále je zde zpracována chronologická tabulka hlavních událostí, přehled ikonografie a umění navázaných na cyrilometodějskou tematiku a stručný přehled další literatury k tématu.

Druhou část příručky tvoří textová příloha, která obsahuje vlastní texty sv. Konstantina a Metoděje (Proglas, výběr z díla Zákon sudnyj ljudem a modlitby sv. Konstantina z mládí a před smrtí), literární památky doby velkomoravské (úryvky z legend a hymny na svátek sv. Cyrila) a legendy z českého prostředí. Nejobsáhlejším textem této části je životopis soluňských bratří napsaný pro dětské čtenáře (přetisk z knihy prof. Piťhy Slyšte slovo a zpívejte píseň).

Třetí část tvoří obrazová příloha s několika desítkami černobílých a barevných fotografií z různých i soukromých sbírek, ze starých rukopisů, Velehradu, Říma a dalších míst České republiky.

Příručku pro školní praxi vydal Robinson, o. s. v roce 2012.

Interaktivní program Svatí ochránci české země (a jejich státní svátky) vznikl v rámci projektu „Využití křesťanského dědictví ve výuce - praktické náměty“ a je dostupný na internetových stránkách tohoto projektu v rubrice „Interaktivní CD“.

Program obsahuje mj. dvě kapitoly věnované sv. Cyrilovi a Metodějovi (pro 1. stupeň ZŠ a pro starší děti). Lze jej použít na interaktivní tabuli s připojením na internet.

Součástí programu pro mladší děti jsou čtyři kapitoly ze života soluňských bratří ilustrované videosnímky:

      1. Cyril a Metoděj – bratři ze Soluně
      2. Písemné cyrilometodějské památky
      3. Misijní činnost
      4. Velehrad – místo úcty a lidí dobré vůle

Obrazovou část připravila výtvarnice Patricie Koubská. Forma videa „vtáhne“ děti do děje a zdůrazní důležité informace o světcích, které pak dítě zpracuje podle pracovního listu. Jeho součástí je slovníček pojmů, aby děti získaly představu o obsahu slov, která se často užívají v křesťanství. Pracovní list obsahuje i otázky ke společné diskusi, které vedou žáky k uvědomění si podobnosti mezi tehdejší dobou a situacemi, jež řeší lidé nebo my sami dnes.

Část pro starší dětí nabízí dva programy: „Velehrad – památné místo CM tradice“ a „Hlaholice a odkaz soluňských bratří“. Jejich součástí jsou fotografie, zvukové nahrávky, otázky k řešení a pracovní listy.

Všechny použité prvky: obrázky, pracovní listy, přepsané komentáře v nahrávkách, úryvky z Bible a z legend apod. jsou součástí složky „Servis pro učitele“.

Program připravilo Katechetické a pedagogické centrum v Hradci Králové

Další tipy na zpracování historických informací a odkazu sv. Cyrila a Metoděje v hodinách náboženství nebo v rámci tzv. „vstupů do škol“ najdete v metodické pomůcce „Metody práce s historickými tématy“ v článku „Další pomůcky a metody práce“.

3. Odpovědi na otázky ze zadní obálky časopisu


Zadní obálka je zamýšlena také jako jedna z pomůcek k poznávání míst spojených s cyrilometodějskou tradicí. Záměrem příspěvku v tomto čísle je seznámit věřící s dalšími osobnostmi cyrilometodějské misie:

1. Proč přinesli sv. Cyril a Metoděj ostatky papeže Klimenta na Velkou Moravu?

    Sv. Cyril a Metoděj přinesli na Velkou Moravu abecedu – hlaholici pro zápis slovanského jazyka, překlad pasáží Písma svatého pro liturgii a překlad liturgických knih, a také ostatky sv. Klimenta. Jednalo se o římského biskupa ustanoveného kolem roku 100. Sv. Kliment byl poslán během pronásledování křesťanů do vyhnanství na poloostrov Krym v Černém moři, kde pracoval v mramorovém dole. Ve vyhnanství zahynul. Bratři ze Soluně našli jeho ostatky během své misie u Chazarů a přinesli je s sebou i na Velkou Moravu a odtud do Říma. Pro tehdejší mladá církevní společenství to mělo zvláštní význam. Světec-mučedník symbolizoval spojení církve „bojující” s církví „vítěznou”. To znamenalo, že se místním obyvatelům dostalo nebeského ochránce před nebezpečím a průvodce k dalšímu rozmachu země.

2. Proč je cyrilometodějský kříž dvouramenný?

    Jde o byzantský patriarchální kříž. Tento tvar kříže se používal v řecky mluvících oblastech. Horní kratší břevno představuje tabulku s nápisem „Ježíš Nazaretský, židovský král“,kterou dal na kříž umístit Pilát.

3. Co znamená výraz „sedmipočetníci“?

    Jedná se o sv. Cyrila a Metoděje a jejich žáky, kterým se tak říkalo, protože celá skupina měla sedm členů. Jména žáků jsou: Kliment, Naum, Sáva, Angelár a Gorazd. Ti byli po smrti sv. Metoděje pronásledováni, vězněni a nakonec vypovězeni z Velké Moravy. Později rozvinuli svoji misii v Bulharsku.

4. Katecheze o kříži jako znamení víry


Kříž, znamení křesťanů, je v první řadě symbolem vrcholu Božího plánu spásy – tj. smrti a vzkříšení Ježíše Krista. V jednotlivých křesťanských tradicích může mít kříž různý tvar, podle toho, který aspekt této události a jejího významu chce zdůraznit.

Byzantský olověný křížek nalezený v oblasti, kde soluňští bratři na Velké Moravě působili, svou symbolikou ukazuje na význam Ježíšovy velikonoční oběti. Tento pohled můžeme rozšířit o další aspekty na základě svědectví apoštola Pavla, jehož „teologii kříže“ komentoval např. papež Benedikt XVI. ve své promluvě 29. 10. 2008.

Návrh postupu:

    1. Požádejte účastníky katecheze, aby se zamysleli nad tím, jaký význam pro ně má znamení kříže. Odpovědi mohou hledat ve dvojicích nebo v trojicích.

    2. Přečtěte část textu z promluvy papeže, která je k dispozici na internetu, např. i na stránkách sester Paulínek:

    3. Rozdejte účastníkům katecheze lístky s níže uvedenými verši, případně pouze s odkazy na ně, a požádejte je, aby si text vyhledali v Písmu svatém a podívali se i na kontext, v jakém je uveden. Poté by se měli pokusit vystihnout jedním slovem kříž jako znamení plodu Kristovy oběti. Jde o tato znamení a texty:
    • znamení smíření: … aby skrze něho a v něm bylo smířeno všechno, co jest, jak na zemi, tak v nebesích – protože smíření přinesla jeho oběť na kříži (Ko 1,20–21);
    • znamení moudrosti: Slovo o kříži je bláznovstvím těm, kdo jsou na cestě k záhubě; nám, kteří jdeme ke spáse, je mocí Boží (1 K 1,18);
    • znamení vysvobození: Vzal naše hříchy na kříž, abychom zemřeli hříchům a byli živi spravedlnosti (1 Pt 2,24);
    • znamení usmíření: V něm je náš mír, on dvojí spojil v jedno, když zbořil zeď, která rozděluje a působí svár. Svou obětí odstranil zákon ustanovení a předpisů, aby z těch dvou, z žida i pohana,stvořil jednoho nového člověka, a tak nastolil mír (Ef 2,14–15);
    • znamení vítězství: Tak odzbrojil a veřejně odhalil každou mocnost i sílu a slavil nad nimi vítězství (Ko 2,15).

Na www je ve složce 1301-PP „Znamení kříže“ umístěna powerpointová prezentace jako pomůcka k této katechezi (viz také příloha níže).

5. Místa spojená s cyrilometodějskou tradicí. Pozvání na výlet.


Sv. Cyril a Metoděj procestovali při své misii tisíce kilometrů. Na některých místech bývalé Velké Moravy je dnes možné putovat po jejich pravděpodobných stopách. Níže uvedené nabídky jsou přizpůsobeny především dětem. Stejná místa jsou samozřejmě i cílem poutních zájezdů s dospělými.

VELEHRAD

Nabídka vzdělávacích programů

Informační centrum poutního místa nabízí tři interaktivní výukové programy pro děti a mladé lidi od před- školního věku po středoškoláky. Programy zahrnují práci v učebně, prohlídku baziliky a okolních památek. Každý program je soustředěn do nově zrekonstruovaného poutního areálu. V rámci výletu zde lze zajistit obědy i ubytování. Jednotlivé programy představují:

  • Cyrilometodějskou cestu aneb „Cestu těch, kteří nám mají co říci i dnes“: život a dílo světců, význam písemnictví pro rozvoj naší kultury, vzdělání a hlásání evangelia; hlaholice a důležitost překladu Bible do rodného jazyka. Žáci druhého stupně se seznámí také se způsoby a proměnami úcty ke sv. Cyrilovi a Metodějovi po jejich smrti a s odkazem obou bratří, který se v historii projevoval např. v boji za právo člověka na svobodu a v evropském integračním procesu.
  • Příběh baziliky aneb „Co, kde, jak v prostorách kostela“: procházka bazilikou Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje, v níž se návštěvníci seznámí interaktivním způsobem s historií kostela a také s jeho základními funkcemi, vybavením a určením.
  • Cisterciáckou cestu aneb „Byli mniši tišší?“: účastníci budou hledat odpovědi na otázky: Jak žili cisterciáčtí mniši na Velehradě? Odkud přišli? Co dělali celý den? Kudy chodili? Kde se učili, modlili, pracovali, spali? Čím obohatili naše dějiny a kulturu? Účastníci navštíví během programu několik míst areálu: hospodářský dvůr, kapli sv. Vendelína, pozůstatky ohradní zdi a věže v severozápadním nároží, kostelík Zjevení Páně (Cyrilka), východní závěr baziliky a kapitulní síň zvenčí, průčelí kostela, Sala terrenu, Slovanský sál, klášterní zahradu, kapli sv. Jana Nepomuckého a morový sloup.

Délka jednoho programu je 60–90 min.
Aktuální informace jsou uveřejněny na internetové stránce www.velehradinfo.cz/vzdelavaci-programy/

OLOMOUC

Nabídka prohlídky Arcibiskupského paláce
s výukovým programem pro děti 4. a 5. tříd „Život a poselství Cyrila a Metoděje“ (tip na jednodenní výlet)

Reprezentační prostory Arcibiskupského paláce v Olomouci jsou přístupné veřejnosti již třetí sezónu. Nově nabízíme kromě klasických prohlídek také výukové programy pro základní a střední školy i pro předškoláky.

V letošním jubilejním roce jsme do nabídky zařadili také program s názvem „Život a poselství Cyrila a Metoděje.“ Naším cílem je seznámit děti především se životem těchto světců a jejich přínosem pro naši kulturu, v širším slova smyslu chceme v dětech podpořit radost z poznávání historie jako takové.

Forma programu je přizpůsobena věku a znalostem žáků 4. a 5. tříd, svým zaměřením navazuje především na výuku vlastivědy. Děti čeká např. řešení problémových úkolů, praktické seznámení s hlaholicí, vyplnění pracovního listu a závěrečná interaktivní prohlídka reprezentačních sálů paláce.

Mgr. Lucie Kropáčková

Bližší informace k tomuto i dalším programům získáte na webových stránkách turistického provozu Arcibiskupského paláce, v sekci pro školy: www.arcibiskupskypalac.ado.cz

Ke stažení: 1301-PP-A Znamení kříže

1301-PP-A Znamení kříže

Pomůcka ke katechezi o kříži jako znamení víry. Podrobněji viz Praktická příloha k č. 1/2013, s. 5. Pomůcku využijete v bodě 3. Účastníkům nejprve ukažte první část prezentace a nechte je komentovat význam obrázků. U některých obrázků je zapsán komentář v poznámce. Poté pracujte s texty podle scénáře. Na závěr můžete promítnout druhou část prezentace, kde jsou uvedené biblické verše. Účastníci katecheze komentují, jak je tyto texty oslovily.


© Redakční systém: Webdesignum 2009 - 2011